dívky na mobil

Predpokladam, ze je to uz pryc. Svym zpusobem jsem na tenhle den cekala od roku 1966. Po spoustu let pro me bylo nejvetsi hruzou to, ze ke mne prijde nekdo jako ty a oslovi me mym jmenem. A vis co. Najednou mi to uz nevadi. Muj zlocin je promlceny, a kaslu na to, co si o mne lide mysli. " "Zlocin?" zeptal se Mikael. Harriet na nej vyzyvave pohledla, ale on stale nechapal, o cem mluvi. "Bylo mi sestnact let. Mela jsem strach. Stydela jsem se. Byla jsem zoufala. Byla jsem sama. Jediny, kdo znal pravdu, byla Anita a Martin. Anite jsem povedela o sexualnim nasili, ale nedokazala jsem ji rict, ze muj tata je take sileny vrah zen. O tom se Anita nikdy nedozvedela. Zato jsem ji povedela o zlocinu, ktereho jsem se dopustila ja a ktery byl tak strasny, ze kdyz slo do tuheho, nenasla jsem odvahu se s tim sverit Henrikovi. Prosila jsem Boha o odpusteni. A nekolik let jsem se skryvala v klastere. " "Harriet, tvuj otec byl nasilnik a vrah. Nemas na tom zadnou vinu. " "To vim. Tata me cely rok zneuzival. Delala jsem vsechno pro to, abych se mu vyhnula. ale byl to muj tata a nemohla jsem znicehonic odmitat mit s nim cokoli spolecneho, aniz bych vysvetlila proc.